Terchová je s největší pravděpodobností nejvyhledávanějším filmařským místem na území Slovenska (více než 60 dokumentárních filmů a 35 hraných). Už na sklonku 20. let minulého století zde natáčel Karel Plicka. Jeho velký sen - celovečerní hraný film o Juraji Jánošíkovi - se však pro nedostatek finančních prostředků nenaplnil ...

Po několika letech se k tomuto atraktivní tématu vrátili čeští tvůrci v čele s režisérem Martinem Fričem. Titulní postavu ztvárnil nezapomenutelný Paľo Bielik (Plickův objev) a film měl obrovský divácký úspěch. Kromě režiséra Friče a Paľa Bielika se tehdy v Terchové (1935) sešli takové výrazné osobnosti české a slovenské kultury a umění jako Karel Hašler, Ferdinand Pečenka, Miloš Smatek, Karel Plicka, Theodor Pištěk, Zlata Hajduková, Andrej Bagar, Ján Borodáč, Jozef Cincík , Štefan Letz či Ivan Július Kovačevič. Po vzniku slovenského státu (14. 3. 1939) se zájem filmařů o Jánošíkův kraj ještě více prohloubil. Tuto skutečnost potvrzují dokumentární filmy, které si blíže všímají překrásných přírodních scenérií, folklóru, duchovního života a lidových zvyků. Po roce 1945 nastal velký rozvoj česko-slovenské kinematografie. Z pohledu Terchové to znamenalo, že téměř každý rok se v tomto prostředí natočil nějaký film - dokumentární, populárně-naučný, vědecký, přírodopisný, hudební a samozřejmě celovečerní. Několik různých dokumentárních i dlouhometrážních projektů natočili v Terchové a okolí filmaři z Čech, Německa, Polska, Ruska a Maďarska. Roku 1977 zrealizoval Viktor Kubal, zakladatelská osobnost slovenského kresleného filmu, animovaný celovečerní snímek Zbojník Jurko. Zbojník Jurko je vůbec prvním slovenskými celovečerním animovaným filmem a získal několik prestižních mezinárodních ocenění. Několik filmů, které se v Terchové natáčely, zobrazují kromě jánošíkovské tématiky a přírodních motivů i domácí folklór, lidové umění, zvyky a v neposlední řadě také život prostých lidí.