historie festivalu
Festival vznikl v roce 2013 - tedy v době výročí příchodu Sv.Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu zapsaného na seznam výročí UNESCO. Výsledkem pak bylo několik akcí, které ale nezdůrazňovaly především kulturní a vzdělávací význam této mise. Příchod věrozvěstů doprovázel nejenom vznik prvního slovanského písma, ale i zakládání škol i právního řádu. Ne náhodou se v některých slovanských zemí příchod mise na Velkou Moravu spojuje s dnem Slovanské kultury a vzdělávání (24. května). A právě připomenutí tohoto památného symbolického dne (patrně není tak úplně historicky korektní) bylo hlavním impulsem ke vzniku festivalu, který by založil tradici pravidelné prezentace kulturního dědictví VŠECH slovanských národů a národností.
podstata
Mezinárodní festival DNY SLOVANSKÉ KULTURY vznikl z aktuální potřeby formou většího mezinárodního festivalu představit kulturní dědictví všech slovanských zemí, národů a národností. Festival přirozeně navazuje na bohatou a pestrou historii významné kulturní a společenské spolupráce. Výsledky dosavadních pěti ročníků festivalu potvrdily zájem významných domácích i zahraničních institucí podpořit tento strategický cíl a vytvořit tak prostor pro prezentaci kulturního dědictví slovanských národů a národností.
strategické cíle
PREZENTACE KULTURNÍHO DĚDICTVÍ - hlavní důraz je kladen na propagaci kulturního dědictví aktuálně vybraných dvou slovanských národů či národností, především památek zapsaných na seznam UNESCO
KULTURNÍ MOST MEZI SLOVANSKÝM JIHEM A SEVEREM - je základem festivalové dramaturgie a konečného výběru dvou slovanských zemí - vždy jedné z oblasti Severních Slovanů a druhů z oblasti Jižních. Festival tak přirozeně vytváří "most" pro posilování další vzájemné aktivní spolupráce.
PROPAGACE VÝZNAMNÝCH UDÁLOSTÍ HISTORIE KULTURNÍ ČI SPOLEČENSKÉ SPOLUPRÁCE S NAŠÍ KULTUROU - většina významných událostí aktivní a vzájemně výhodné kulturní i společenské spolupráce s naší kulturou je v současné době takřka zapomenuta a proto je důležité ji v rámci festivalu významně připomínat a zdůrazňovat její význam a vliv na formování příslušné národní kultury.
AKTIVNÍ SPOLUPRÁCE SE ZAHRANIČNÍMI INSTITUCEMI - festival se koná v těsné spolupráci s domácími významnými institucemi, ale cílem je přirozené zapojení i významných zahraničních kulturních institucí do programu. Nejvýznamnější podpora je ze strany Fóra slovanských kultur (Ljubljana), které festival zařadilo do svých strategických aktivit.
PODPORA A PROPAGACE CENTRA VELKÉ MORAVY - akce se od roku 2016 koná ve městech a obcích, které jsou významně spjaty s historií a odkazem Velké Moravy, především se vznikem slovanské kultury a vzdělanosti, od roku 2018 i v Hodoníně a Mikulčicích
AKTIVNÍ ZAPOJENÍ PŘÍSLUŠNÝCH NÁRODNOSTNÍCH MENŠIN - zapojení kultury příslušných slovanských národů a národností
MEZINÁRODNÍ LINGVISTICKÁ KONFERENCE - od roku 2017 je nedílnou součástí festivalu a výsledkem je aktivní účast několika desítek významných domácích i zahraničních odborníků
INICIACE VZNIKU OBDOBNÉ AKCE V ZAHRANIČÍ - úspěch dosavadních ročníků a jejich významná podpora vytváří možnost pro rozšíření této festivalové tradice (modelu) i v jiných slovanských zemí, především ve spolupráci a za podpory Fóra slovanských kultur
citáty
"V době cyrilometodějské misie se bývalá jednota římského impéria rozpadala na dva antagonistické bloky. Ale mezi ně se najednou vsunula masa nových slovanských národů. Velkou otázkou doby bylo: Budou patřit na východ, nebo na západ? Cyril a Metoděj se obrátili do Říma. Tam pochopili, že by se Slované mohli stát mostem, který spojuje. Dostali k tomu mnoho církevních privilegií. Bohužel svět už byl tak rozdělen, že sami Slované, kteří měli být mostem, se rozpadli na východní a západní. Dnešní situace je analogická v širším rozsahu. Bloky východu a západu jsou ve světovém rozměru a dnešní Evropa by měla být mostem setkání. Ale musí si být nejdříve sama vědoma svých pravých hodnot. Bohužel syntéza evropské kultury dosud není vytvořena, nedýchá doposud oběma stranami plic."
kardinál TOMÁŠ ŠPIDLÍK
"Jedna z hlavních věcí slovanské spirituality je nedávat lidi do řady, ale zabývat se každým člověkem zvlášť... máme slovanský cit pro osobu... Moje zásluha - a za to jsem dostal kardinelát - je v tom, že jsem ukázal světu, že Slované mají něco velmi pozitivního, co může přinést Evropě určité zdokonalení. Právě tenhle čistě lidský prvek, který chybí právnímu a ideologickému pojetí, z kterého žije západní Evropa."
kardinál TOMÁŠ ŠPIDLÍK
"Slovanští národové cítí jeden s druhým, je přirozené, že jsme si právě jazykem a názory vblízcí."
T. G. MASARYK
"Soluňští bratři zdědili nejen víru, ale i kulturu starověkého Řecka, která pokračovala potom v byzantské říši. Je známo, jak důležité bylo toto dědictví pro celou evropskou a přímo, či nepřímo, i pro světovou kulturu. V evangelizačním díle, které vykonali jako průkopníci v oblastech obývaných Slovany, je současně zahrnut i vzor toho, co dnes nazýváme "inkulturace", tj. zasazování evangelia do místní domácí kultury a současně i začlenění těchto kultur do církevního života. ... Tím, že zakořeňovali evangelium do místní kultury národů, kterým ho hlásali, sv. Cyril a Metoděj si získali zvláštní zásluhy o vytvoření a rozvoj této kultury, nebo lépe řečeno, mnoha různých kultur. Všechny kultury slovanských národů opravdu vděčí za svůj vlastní "začátek" a rozvoj právě působení soluňských bratrů. Jejich originálním a geniálním výtvorem je abeceda pro slovanský jazyk a tou přispěli jako základním přínosem ke kultuře a literatuře všech slovanských národů."
JAN PAVEL II.