BAŠSKÁ STEZKA GLAGOLICE 

Kulturní stezka glagolice na ostrově Krk

Panelová výstava Glagoljica - trajni pečat hrvatskog identiteta ze Staroslovanského institu v Zagrebu nabízí fotografie i informace o aktivitách Bašské stezky hlaholice, ale také o nejstarších písemných památkách chorvatského jazyka a hlaholice tesaných do kamene. Pochází ze středověku, z období chorvatských panovníků, tedy z druhé poloviny 11. století a nejznámější je tzv. BAŠSKÁ DESKA z obce Jurandvor na ostrově Krk, jejíž replika bude i součástí výstavy a v neděli 4. června odpoledne bude slavnostně umístěna do kostelíka Sv. Jana Křtitele na Modré.

čtvrtek 1. června 17:00

Památník Velké Moravy Staré Město

vernisáž s hosty

Od října 2009 je v provozu tzv. Bašské stezky hlaholice (Bašćanska staza glagoljice). Tato stezka vede Bašským údolím v jižní části ostrova Krku a je spjata s hlaholicí a hlaholským písemnictvím). V obci Jurandvor v tomto údolí byla svého času objevena tzv. Bašská deska (Bašćanska ploča), jedna z nejstarších písemných, resp. v kameni vytesaných památek chorvatského jazyka a je psaná hlaholicí. Pochází ze středověku, z období chorvatských panovníků, tedy z druhé poloviny 11. století. Hlaholice je nejstarší slovanská abeceda, kterou vytvořil před rokem 863 byzantský učenec Konstantin (Cyril) pro misijní účely v Velkomoravské říši, která na Velkou Moravu přinesla křesťanskou víru a posvátné knihy psané právě v hlaholici, víru v Krista hlásali slovanským jazykem. Hlaholice vznikla pod vlivem řeckého písma i písma latinského při využití dalších prvků (gruzínských, syrských a dalších). Díky jejich žákům se později rozšířila mezi jižní a východní Slovany. Byla částečně použita při vytvoření cyrilice, která ji však do 12. století vytlačila ze všech slovanských zemí, právě s výjimkou Chorvatska. Právě v Bašce, v kolébce chorvatského písemnictví, vznikla začátkem tohoto století myšlenka vytvořit kulturní projekt - stezku, která by návštěvníků ostrova Krku přiblížila význam hlaholice jakožto základního kamene chorvatské kultury a písemnictví. S tímto záměrem přišla v roce 2006 kulturní společnost Sinjali z Bašky, jež tehdy prezentovala na veřejnosti jakousi několikakilometrovou stezku, na níž by postupně kamenné artefakty prezentovaly jednotlivá písmena hlaholské abecedy od "A" až do "omegy". A koncem téhož roku byl v sedle Treskavac nad Baškou, kterým vede silnice z města Krku do Bašky, instalován první artefakt, písmeno "A", ve formě mohutného kamenného monolitu. Postupně bylo instalováno dalších 33 kamenných artefaktů symbolizujících další písmena hlaholské abecedy. Jsou různých tvarů a různých rozměrů. Ten na Treskavci je z nich největší - je vysoký přes 6 metrů a má hmotnost 17 tun. Tento kolos, největší monolit v Chorvatsku vytvořil istrijský akademický sochař Ljubo De Karina. Další písmena vytvořili i studenti uměleckých akademií, chorvatských i evropských, kteří se zúčastnili tří sochařských workshopů organizovaných v Bašce. Jejich díla jsou vesměs menších rozměrů a jsou umístěna postupně při celé Bašské stezce. Finančními prostředky na tento velký kulturní projekt přispěla jak některá městečka na Krku, tak i velká chorvatská místa na pobřeží i ve vnitrozemí, ale i české hlavní město Praha.