ČESKÁ BESEDA ZÁHŘEB 

se skupinou Jetelíček, Lípa a pěvecký sbor Bohemia

Působení záhřebského Jetelíčku charakterizuje bohatá a úspěšná činnost. Vystupujeme na četných folklórních přehlídkách v Záhřebu, po celém Chorvatsku a v zahraničí, zejména v Čechách. Jako přední menšinový soubor v RCH vyspěl v skupinu kulturních nadšenců a kamarádů, kteří si, napojeni na choreografy z Čech, sami dělají i nové tance, s kterými popularizují český folklór v chorvatském prostředí. Také se dobře vyznají v chorvatském folklóru když jej třeba ukázat v zahraničí. Obsahem jsou převážně tance z Čech a Moravy, ale také z Chorvatska.

ČESKÁ BESEDA ZÁHŘEB - informace a historie

Úvod

Republika Chorvatsko je středoevropský a středomořský stát, povrchem 59. 594 km2 pevniny, nebo úhrnem 88.073 km2 pevniny a moře. Hlavním městem je Záhřeb. V roce 1992 Chorvatsko se stalo 178. členkou OSN, a v roce 2013 se stalo 28. členkou EU. Prezidentkou Republiky je Kolinda Grabar Kitarović. Dle sčítání lidu v roce 2011, v Chorvatsku žije 4.284.889 obyvatel. Z toho je 328.738 (7,68%) příslušníků jedné z 22 národnostních menšin. 9.641 lidí (0,22%) se při tom sčítaní vyjádřili jako příslušníci české národnostní menšiny.

Hlavní město Záhřeb je umístněné ve střední kontinentální části Chorvatska, na svahu hory Medvednice a břehu řeky Savy, na povrchu 641 km2. Záhřeb je správní, hospodářské, kulturní, dopravní a vědecké středisko státu. Je zvláštní teritoriální, správní a samosprávní jednotkou v ranku županství.

Od roku 1850 do roku 1900 počet obyvatel Záhřebu stoupl z 14.258 na 57.000. Aby se mohl stát moderním velkoměstem, Záhřeb potřeboval kvalifikované dělníky a odborníky ze všech oborů, a těch bylo v Chorvatsku málo. Toto prázdné místo zaplnili mimo jiné i Češi, jejichž počet mezi lety 1851 až 1900 stoupl ze 129 na 955. Přistěhováním většího počtu Čechů vzniká v Záhřebu jakási česká kolonie.

Dle sčítání lidu v roce 2011 v Záhřebu žilo 790.017 obyvatel. Příslušníku národnostních menšin bylo 41.550 (5,26%), z toho Čechů 835. Je to 8,66% z úhrnného počtu Čechů v Chorvatsku a 0,11% z úhrnného počtu obyvatel města Záhřebu.

Založení českých spolku v Záhřebu nebo jak to začalo

V roce 1874, kdy v Záhřebu vznikají mnohé instituce a sdružení, jako třeba novodobá Univerzita, Lékařská komora či Chorvatský sokol, je také založeno první sdružení Čechů v Záhřebu i celém Chorvatsku, Česká beseda Záhřeb. Hlavní zásluhu za to má její zakladatel Josef Václav Frič. Tento někdejší revolucionář a bojovník za českou svobodu a samostatnost přišel do Záhřebu na pozvání bána Ivana Mažuraniće, aby se stal hlavním redaktorem novin Agramer Zeitung. Ustavující valné hromady 14. října 1874 se zúčastnili pozvané osobnosti veřejného života. Mezi nimi i primátor města Záhřeb, a městský zástupce August Šenoa, známý chorvatský spisovatel českého původu, který přítomné pozdravil v českém jazyce. Frič vyzval i Chorvaty, aby se také zapojili do činnosti Besedy a pomohli tak vztahy obou národů dále zlepšovat.

V roce 1913 byl v Záhřebu založen další spolek s názvem Český vystěhovalec (později změnil název na Československou obec), který sdružoval úředníky, obchodníky, živnostníky a dělníky, jimž se nezamlouvaly poměry v Besedě. Zatímco se členové besedy navzájem oslovovali pane a paní, v Českém vystěhovalci bylo zavedeno osloveni "krajané", které se i dnes užívá v Besedě. Prvním předsedou spolku byl městský zahradník František Jeřábek.

Začátkem první světové války byla činnost obou českých spolků v Záhřebu zakázána. Rakouskému režimu vadila jakákoliv slovanská vlastenecká činnost.

V roce 1937 oba spolky nastěhovaly do nově vybudovaného Českého národního domu. 10. června 1939 se konaly poslední samostatné valné hromady České besedy a Československé obce. Ihned poté se uskutečnila první řádná valná hromada Spojených spolků Česká beseda i Československá obec. S tím názvem spolek Čechů a Slováku". Dnes spolek nese jméno Česká beseda Záhřeb.

Česká beseda Záhřeb

Záhřebská beseda je nejstarším spolkem české menšiny v Chorvatsku a jeden z nejstarších v Evropě. Sídlí v Českém národním domě v Záhřebu. Členstvo činí příslušníci české menšiny, občané českého původu a přátelé Čechů (404 členů). Beseda je neziskové sdružení občanů, které pečuje o český jazyk, kulturu a tradice české menšiny v Záhřebu a Chorvatsku. Je členkou Svazů Čechů v Republice Chorvatsko se sídlem v Daruvaru. Svaz je zastřešujícím sdružením, do kterého jsou začleněné všechny české besedy v Chorvatsku (31), české základní školy (2), české školky (2) a Novinově vydavatelská instituce Jednota.

Od samého založeni vedení a členstvo spolku za svůj základní cíl májí péči o český jazyk, kulturu a tradice, vlastně zachování české identity v chorvatském prostředí. Tomu cíli jsou přizpůsobené organizační složky spolku a různé kulturní akce a projekty. Besední divadelní skupina sehrála první české divadlo v Záhřebu v roce 1875. Dnes divadelní kroužek nese jméno zakladatele Josefa Václava Friče. Knihovna spolku byla založena v roce 1882. Dnes má téměř 10.000 svazků. Výuka v České doplňovací škole začala v školním roce 1922/1923. Od školního roku 2006/2007 je v rámci Ministerstva vědy, osvěty a sportu. Žáci základní a střední školy chodí na výuku předmětu Český jazyk a kultura Modelem C. Pro ty nejmenší je organizována školka - herna. Pro dospělé se konají kurzy českého jazyka. Již 60 let se nepřetržitě tisknou interní spolkové noviny Spolkové zprávy v českém jazyce. Kromě toho v Besedě působí folklorní skupina Jetelíček a školní folklorní skupina Záhřebské sluníčko, smíšený pěvecký sbor Bohemia, pěvecko - hudební skupina Lípa, sekce společenských tanců Polka a jiné skupiny. Úhrnem 17 skupin ročně připraví více jak 50 různých kulturních záměrů. Na ten způsob udržují krajanskou identitu.

05. prosince 2016 Česká beseda Záhřeb od prezidentky Chorvatska, paní Kolindy Grabar Kitarović, obdržela státní vyznamenání - Povelju Republike Hrvatske pro zvláštní zásluhy v oblasti kultury, vzdělávaní, hospodářství a zvlášť pro podporu a rozvoj přátelských vztahů mezi Republikou Chorvatsko a Českou Republikou.

Rada české národnostní menšiny města Záhřebu

Rada české národnostní menšiny města Záhřebu je představitelské těleso všech voličů občanů Republiky Chorvatska, kteří se v určité jednotce lokální / regionální samosprávy deklarovali jako příslušníci české národnostní menšiny. (Záhřeb - 835 v r. 2011). Je založena na základě Ústavního zákonu o právech národnostních menšin (r. 2002) v srpnu 2003. Má 25 členů zvolených na mandát 4 roky. Právo volit členové rady mají voliči, kteří se do seznamu voličů zapsali jako Češi. Na posledních volbách v roce 2011 v Záhřebu bylo zapsáno 692. Rada je členkou Koordinace rad a představitelů české národnostní menšiny v Republice Chorvatsko a Koordinace rad a představitelů národnostních menšin města Záhřebu.

Abychom lépe porozuměli pozici těchto dvou krajanských organizačních útvarů, muže se konstatovat, že Česká beseda Záhřeb je sdružení občanů, kulturně - osvětový spolek, který pěstuje českou kulturu a hlídá tradice a Rada české národnostní menšiny města Záhřebu je instituce menšinové samosprávy, čí cílem je uhlídat, vylepšovat a chránit polohu české národnostní menšiny v Záhřebu, také zapojovat menšinu do veřejného života městské samosprávy.

V nakladatelství Rady doposud vyšlo 6 titulů v 9 knih, z toho 3 dvojjazyčně, v češtině a chorvatštině, a jeden film s názvem "Češi Záhřebu - Záhřeb Čechům". Výbornou programovou spolupráci v oblasti kulturní a osvětové tvořivosti a vydavatelské činnosti a finanční podporou, kterou rada poskytuje, Česká beseda Záhřeb a Rada české národnostní menšiny města Záhřebu společně pečují o zachování krajanské identity. O tom jak se to daří, svědčí i statistický fakt - z 835 Čechů v Záhřebu 517 (62 %) vyjádřilo, že čeština je jejich mateřský jazyk.

Český národní dům

Český národní dům v roce 1937 vystavěla akciová společnost "Československý národní dům", Záhřeb. Od roku 1937 do 1941 byl sídlem České besedy Záhřeb, Československé obce a Jihoslovansko - československé ligy v Záhřebu. Po dobu 2. sv. války byl dům zabrán okupačními sílami, a po ukončení války znacionalizován. Teprve v roce 1996 byl Dům vrácen České besedě Záhřeb, v devastovaném stavu, tak že ho Beseda teprve v roce 1998 začala znovu používat pro svou kulturní a osvětovou činnost. Dnes je v něm sídlo České besedy Záhřeb, Rady české národnostní menšiny města Záhřebu, Nadace Rafaela Pávička a Chorvatsko české společnosti. Dům je místem setkání záhřebských Čechů a jejich přátel. Je také důležitým opěrným bodem zachováni krajanské identity v Záhřebu a okolí.