Ten plech má duši
Vojko Anzeljc
Narozen v Lublani, filmové a televizní režii se věnuje již 20 let. Režíroval celovečerní hraný film Poslední večeře (Zadnja večerja, 2000), který ve Slovinsku dosáhl sledovanosti 65 000 osob, mnohokrát byl představen na zahraničních filmových festivalech a získal řadu cen. Na festivalu ve Wisebadnu také za režii. Dokumentární zkušenosti získal Vojko v televizním pořadu »Odpojení« (Odklop), který byl dvakrát za sebou (1997 a 1998) oceněn jako nejlepší pořad roku. Režíroval 6 televizních pořadů: TV Dobrý den (TV Dober dan, 2000 - 2002), Trafika (2002), Čokoládové sny (Čokoladne sanje, 2003), My se máme rádi (Mi se mamo radi, 2005), Začněme znovu (Začnimo znova, 2006 - 2007), Swingeři (Swingerji, 2008). Je autorem krátkého filmu Faktor štěstí (Faktor sreče, 2004). Ve všech projektech spolupracoval jako scénárista nebo spoluscénárista.
SLOVINSKO 2014, 52 MINUT
REŽIE:
VOJKO ANZELJC
SCÉNÁŘ: IZTOK LEMAJIČ, VOJKO ANZELJC, GORAZD
LEMAJIČ
KAMERA: GAŠPER
KOCJANČIČ, MIHA VAGUŠTIN, JAN ČUFER
Triglav
společně s Aljažovou věží na svém vrcholu nepředstavuje pro
Slovince pouze vynikající krajinný motiv a nenahraditelný symbol
Slovinska. Díky kulturním, krajinným, historickým a dalším
výjimečným vlastnostem má pro tento středoevropský stát
zvláštní význam. Ajažova věž byla 5. října 1999 vyhlášena
národní kulturní památkou a o měsíc později, 4. listopadu
1999, přešla do majetku státu. Původní idea kněze Jakoba
Aljaže, že plechová válcovitá stavba s vlajkou na střeše
představuje hraniční bod, vytyčující slovinskou nadvládu nad
horou, se konečně vyplnila.
Kdo, jak a proč ji postavil? Jak se o ni staral? Jaká je její historie a jaký je její význam? Co pro Slovince představuje nyní? A co můžeme udělat pro její zachování? Nad těmito otázkami se zamýšlí dokumentární film Ten plech má duši, jímž nás provází skupina restaurátorů, kteří současně pracují nad plánem rekonstrukce věže. Po vzoru původních, více než stoletých Ajažových plánů, ji chtějí také vyrobit z jednoho kusu plechu. Pro dosažení co největší autentičnosti odnesou novou věž po částech samotný vrchol Triglavu, kde ji poté sestaví a umístí hned vedle originální.
Aljažova věž není synonymem pro Triglav, který pro Slovince ztělesňuje jejich hrdost, nejvyšší horu, patriarchu, jež bdí nad Slovinskem. Představuje toho, který stojí na vrcholu Triglavu a praví: "Zde jsme hospodáři my, odtud se nehneme ani o píď, tohle je naše slovinská duše."